Fousatý učitel odpovídá na Vaše dotazy...

Máte otázku ohledně učení cizích jazyků, nebo si nevíte rady s angličtinou či němčinou? Zeptejte se našeho Fousatého učitele! Odpověď Vám zašleme e-mailem. To nejlepší z Vašich dotazů i našich odpovědí najdete přímo tady níže na stránce nebo si je můžete od 1.5.2025 poslechnout v našem novém podcastu Fousatý učitel na Spotify. Navíc každý měsíc losujeme z vašich dotazů jednoho výherce, který od nás získá dárek z naší jazykovky.

           Zde napište Váš dotaz...

Vybíráme z Vašich dotazů

1. Proč má angličtina tak složitou výslovnost? 

To je skvělá otázka — a častý povzdech mnoha studentů angličtiny! 😄 Výslovnost angličtiny může působit jako chaos, a má k tomu hned několik dobrých historických důvodů:

💬 1. Angličtina je jazyková pizza

Angličtina není "čistý" jazyk – je to taková jazyková směs, malá pizza. V průběhu historie se do ní dostaly prvky z:

  • germánských jazyků (základní slovní zásoba, gramatika),

  • latiny a francouzštiny (hlavně po normanském dobytí roku 1066),

  • řečtiny, holandštiny, norštiny, keltských jazyků, a dalších.

To znamená, že slova mají různé původy a často i různá výslovnostní pravidla.

🔤 2. Výslovnost se měnila, pravopis zůstal

Mezi 15. a 18. stoletím prošla angličtina tzv. Velkou samohláskovou změnou (Great Vowel Shift), kdy se dramaticky změnila výslovnost samohlásek — ale pravopis se nezměnil. Například ve slovu knight se dřív vyslovovalo skoro všechno (k-nicht), dnes říkáme jen najt.

✍️ 3. Pravopis se fixoval dřív, než se výslovnost ustálila

Když se začaly tisknout knihy, pravopis se začal standardizovat. Výslovnost ale dál žila svým životem a měnila se.

🗣️ 4. Různé akcenty, různé výslovnosti

Angličtina je globální jazyk – mluví se jí v USA, Británii, Austrálii, Kanadě, Indii… A výslovnost se liší region od regionu. To přidává další vrstvy "složitosti".

🤯 5. Spelling není vždy logický

Studenti se vždy ptají.....

"Proč se U v put vyslovuje jako U, ale U v cut je vyslovováno jako A?"

Takových příkladů je spousta. Jediná cesta je – brát to s nadhledem, nečekat logiku úplně všude, a jít na to postupně. 😊

2. Proč se mi špatně pamatují členy v němčině?

1. Není v tom (skoro) žádná logika

Čeština členy vůbec nemá, takže mozek na to není zvyklý. A v němčině se rod (a tím pádem člen) slova často nedá odvodit ze smyslu. Rod je totiž gramatický, tedy není přirozený jako například u angličtiny. A protože i čeština má rod gramatický, ale jiný než německý, máme problém na světe. 

  • das Mädchen (dívka) je střední rod — proč? Protože koncovka -chen je vždycky střední rod.

  • der Tisch (stůl) je mužský, die Tür (dveře) ženský… žádný hlubší smysl v tom není.

2. Rod ovlivňuje celý zbytek věty

Ve větě se členy skloňují, mění se v různých pádech a číslech. Čili – pokud neznáš správný člen, můžeš se v tom snadno ztratit.

3. Musíš se učit členy spolu se slovem

Většina lidí se učí slovíčka bez členu – což je trochu jako učit se chemii bez značek prvků. Člen je prostě součást slova.

Jak si zapamatování členů usnadnit?

🔸 Uč se členy jako součást slovíčka

Ne Tisch = stůl, ale rovnou der Tisch = ten stůl. Vytváříš si tak správné spojení rovnou v hlavě.

🔸 Používej barevné kódování

Např. si označ:

  • der = modře

  • die = červeně

  • das = zeleně
    Když to opakuješ často, barvy ti pomůžou si člen vybavit automaticky.

🔸 Pracuj s kategoriemi

Některé koncovky a významy se často pojí s určitým rodem:

  • -heit, -keit, -ung, -ion → většinou ženský rod

  • -chen, -lein, -ment → většinou střední rod

  • Názvy ročních období, dnů, měsíců → mužský rod

🔸 Používej aplikace nebo kartičky

Quizlet, Anki nebo papírové kartičky – a vždycky i s členem.

🔸 Trénuj věty, ne jen slova

Např. místo "das Buch" se uč rovnou:
"Ich lese das Buch jeden Abend."
Tím se učíš člen i správné použití v kontextu.

3. Kdy začít s výukou cizích jazyků u dětí?

Super otázka – a častá u rodičů, kteří chtějí dát svým dětem výhodu do života. 😊 Krátká odpověď? Čím dřív, tím líp! Ale záleží jak a v jaké formě. Takže pojďme si to rozebrat.

🧠 Dětský mozek = jazyková houba

Děti mají přirozenou schopnost napodobovat výslovnost, intonaci i gramatické struktury. Tato schopnost je nejsilnější:

  • do 6 let – tzv. kritické období pro vývoj jazyků

  • pak postupně slábne, ale stále se dá jazyk efektivně učit

🧒 Kdy tedy začít?

  • 0–3 roky: ideální pro pasivní kontakt – poslouchání pohádek, písniček, dvojjazyčné prostředí

  • 3–6 let: skvělé pro první herní učení – říkanky, obrázky, jednoduché fráze

  • 6+ let: výborný čas na systematičtější výuku, už zvládají i pravidla, ale učení by mělo pořád zůstat zábavné a hravé

🧸 Jak učit malé děti cizí jazyk?

Formou hry

Děti se učí hlavně napodobováním a kontextem, ne vysvětlováním gramatiky. Skvěle fungují:

  • písničky, říkanky, pohybové hry

  • obrázkové knížky a jednoduché pohádky

  • kreslené filmy s jednoduchým jazykem

Krátce, ale pravidelně

Lepší 10 minut denně než hodina jednou týdně. Důležitá je hlavně pravidelnost a pozitivní emoce.

Bez tlaku

Pokud má dítě z cizího jazyka stres, může si k němu vytvořit odpor. Důležité je bavit se jazykem, ne "drtit se".

📚 A co když dítě mluví víc jazyky najednou?

To vůbec nevadí! Může míchat jazyky (tzv. code-switching), ale to je normální fáze vývoje a časem se to srovná. Děti, které rostou dvojjazyčně, si později často snadněji osvojují další jazyky