Fousatý učitel odpovídá na Vaše dotazy...
Máte otázku ohledně učení cizích jazyků, nebo si nevíte rady s angličtinou či němčinou? Zeptejte se našeho Fousatého učitele! Odpověď Vám zašleme e-mailem. To nejlepší z Vašich dotazů i našich odpovědí najdete přímo tady níže na stránce nebo si je můžete od 1.5.2025 poslechnout v našem novém podcastu Fousatý učitel na Spotify. Navíc každý měsíc losujeme z vašich dotazů jednoho výherce, který od nás získá dárek z naší jazykovky.
Vybíráme z Vašich dotazů
1. Proč má angličtina tak složitou výslovnost?
To je skvělá otázka — a častý povzdech mnoha studentů angličtiny! 😄 Výslovnost angličtiny může působit jako chaos, a má k tomu hned několik dobrých historických důvodů:
💬 1. Angličtina je jazyková pizza
Angličtina není "čistý" jazyk – je to taková jazyková směs, malá pizza. V průběhu historie se do ní dostaly prvky z:
-
germánských jazyků (základní slovní zásoba, gramatika),
-
latiny a francouzštiny (hlavně po normanském dobytí roku 1066),
-
řečtiny, holandštiny, norštiny, keltských jazyků, a dalších.
To znamená, že slova mají různé původy a často i různá výslovnostní pravidla.
🔤 2. Výslovnost se měnila, pravopis zůstal
Mezi 15. a 18. stoletím prošla angličtina tzv. Velkou samohláskovou změnou (Great Vowel Shift), kdy se dramaticky změnila výslovnost samohlásek — ale pravopis se nezměnil. Například ve slovu knight se dřív vyslovovalo skoro všechno (k-nicht), dnes říkáme jen najt.
✍️ 3. Pravopis se fixoval dřív, než se výslovnost ustálila
Když se začaly tisknout knihy, pravopis se začal standardizovat. Výslovnost ale dál žila svým životem a měnila se.
🗣️ 4. Různé akcenty, různé výslovnosti
Angličtina je globální jazyk – mluví se jí v USA, Británii, Austrálii, Kanadě, Indii… A výslovnost se liší region od regionu. To přidává další vrstvy "složitosti".
🤯 5. Spelling není vždy logický
Studenti se vždy ptají.....
"Proč se U v put vyslovuje jako U, ale U v cut je vyslovováno jako A?"
Takových příkladů je spousta. Jediná cesta je – brát to s nadhledem, nečekat logiku úplně všude, a jít na to postupně. 😊
2. Proč se mi špatně pamatují členy v němčině?
1. Není v tom (skoro) žádná logika
Čeština členy vůbec nemá, takže mozek na to není zvyklý. A v němčině se rod (a tím pádem člen) slova často nedá odvodit ze smyslu. Rod je totiž gramatický, tedy není přirozený jako například u angličtiny. A protože i čeština má rod gramatický, ale jiný než německý, máme problém na světe.
-
das Mädchen (dívka) je střední rod — proč? Protože koncovka -chen je vždycky střední rod.
-
der Tisch (stůl) je mužský, die Tür (dveře) ženský… žádný hlubší smysl v tom není.
2. Rod ovlivňuje celý zbytek věty
Ve větě se členy skloňují, mění se v různých pádech a číslech. Čili – pokud neznáš správný člen, můžeš se v tom snadno ztratit.
3. Musíš se učit členy spolu se slovem
Většina lidí se učí slovíčka bez členu – což je trochu jako učit se chemii bez značek prvků. Člen je prostě součást slova.
✅ Jak si zapamatování členů usnadnit?
🔸 Uč se členy jako součást slovíčka
Ne Tisch = stůl, ale rovnou der Tisch = ten stůl. Vytváříš si tak správné spojení rovnou v hlavě.
🔸 Používej barevné kódování
Např. si označ:
-
der = modře
-
die = červeně
-
das = zeleně
Když to opakuješ často, barvy ti pomůžou si člen vybavit automaticky.
🔸 Pracuj s kategoriemi
Některé koncovky a významy se často pojí s určitým rodem:
-
-heit, -keit, -ung, -ion → většinou ženský rod
-
-chen, -lein, -ment → většinou střední rod
-
Názvy ročních období, dnů, měsíců → mužský rod
🔸 Používej aplikace nebo kartičky
Quizlet, Anki nebo papírové kartičky – a vždycky i s členem.
🔸 Trénuj věty, ne jen slova
Např. místo "das Buch" se uč rovnou:
"Ich lese das Buch jeden Abend."
Tím se učíš člen i správné použití v kontextu.
3. Kdy začít s výukou cizích jazyků u dětí?
Super otázka – a častá u rodičů, kteří chtějí dát svým dětem výhodu do života. 😊 Krátká odpověď? Čím dřív, tím líp! Ale záleží jak a v jaké formě. Takže pojďme si to rozebrat.
🧠 Dětský mozek = jazyková houba
Děti mají přirozenou schopnost napodobovat výslovnost, intonaci i gramatické struktury. Tato schopnost je nejsilnější:
-
do 6 let – tzv. kritické období pro vývoj jazyků
-
pak postupně slábne, ale stále se dá jazyk efektivně učit
🧒 Kdy tedy začít?
0–3 roky: ideální pro pasivní kontakt – poslouchání pohádek, písniček, dvojjazyčné prostředí
-
3–6 let: skvělé pro první herní učení – říkanky, obrázky, jednoduché fráze
-
6+ let: výborný čas na systematičtější výuku, už zvládají i pravidla, ale učení by mělo pořád zůstat zábavné a hravé
🧸 Jak učit malé děti cizí jazyk?
✅ Formou hry
Děti se učí hlavně napodobováním a kontextem, ne vysvětlováním gramatiky. Skvěle fungují:
-
písničky, říkanky, pohybové hry
-
obrázkové knížky a jednoduché pohádky
-
kreslené filmy s jednoduchým jazykem
✅ Krátce, ale pravidelně
Lepší 10 minut denně než hodina jednou týdně. Důležitá je hlavně pravidelnost a pozitivní emoce.
✅ Bez tlaku
Pokud má dítě z cizího jazyka stres, může si k němu vytvořit odpor. Důležité je bavit se jazykem, ne "drtit se".
📚 A co když dítě mluví víc jazyky najednou?
To vůbec nevadí! Může míchat jazyky (tzv. code-switching), ale to je normální fáze vývoje a časem se to srovná. Děti, které rostou dvojjazyčně, si později často snadněji osvojují další jazyky